Vodácký kurz 8. tříd: Peřeje, koloběžky a spousta vody v lodi

8. 9. 2026

První zářijové dny se pro 40 osmáků z Lánova nesly ve znamení velkého dobrodružství. Od 2. do 4. září jsme vyměnili školní lavice za pádla, vesty a hukot řeky Jizery. Cesta vlakem na Malou Skálu utekla jako voda, ale pravé překvapení čekalo až v kempu. Pohled na chatky a karavany vyvolal u některých drobný rozruch, nicméně vodácký život žádá trochu toho zálesáckého ducha!

Den 1: Kormidelníci v úzkých a dobytí jezu

Po ubytování jsme hned zamířili na stojatou vodu, kde začala pravá škola pádlování. Pro řadu z nás to byla absolutní premiéra na lodi a najít někoho, kdo už si vyzkoušel náročnou roli kormidelníka, byl skoro zázrak. Kličkování po hladině tak zpočátku připomínalo spíše motání v kruhu, ale trpělivost přinesla ovoce.

Zlatým hřebem dne se stal závěrečný sjezd maloskalského jezu. S hrdostí musíme říct, že ho všichni zvládli bez problémů – letošní bilance byla doslova rekordní, protože se dole pod jezem překlopila jen jedna jediná posádka! Odpoledne už patřilo volné zábavě. Hrálo se všechno, od fotbalu a volejbalu až po badminton. Nechyběla ani výšlapová procházka na skálu s úchvatným výhledem na řeku, zasloužená zmrzlina a návrat na poctivou večeři v podobě kuřecího stehna s rýží.

Den 2: Vodní bitvy, koloběžkový závod a oblečení až do nedohledna

Druhý den začal královskou snídaní. Párky, vajíčka, müsli i jogurt nám dodaly sílu na hlavní vodáckou etapou. Někteří si pro velký úspěch dali ještě jedno rozhodující kolečko na jezu a pak už jsme vyrazili po proudu směrem na Dolánky.

Byla to jízda! Cesta trvala dvě a půl hodiny a byla plná neustálého vylévání vody z lodí, nechtěných otoček o 360 stupňů a bezohledných vodních bitev, ve kterých nezůstala jediná nit suchá. Zasloužený oběd v restauraci Zrcadlová Koza nám vrátil energii před další výzvou. Vylodili jsme se, přesedlali na koloběžky a cestou zpět na Malou Skálu jsme zkřížili zbraně (a tempa) s jinou skupinou vodáků.

Před večeří kemp zažil ještě vědecko-módní experiment: soutěž týmů o nejdelšího svázaného hada z vlastního oblečení. Do řetězu padly i ty nejposlednější ponožky!

Den 3: Balení a návrat domů

Závěrečné ráno už probíhalo v duchu balení, úklidu kempu a dolaďování posledních zážitků. Nasedli jsem na vlak a plní dojmů a skvělých vzpomínek se vrátili zpět do Vrchlabí. Tento vodák se prostě zapsal mezi akce, na které se bude ještě dlouho vzpomínat!

Za kolektiv instruktorů a učitelů sepsal Tomáš Korbelář