Domečky za školou

9. 4. 2019

Na podzim jsme začali stavět domečky z větviček, tzv. skřítčí vesnici. Moc se mi líbilo, jak si při této příležitosti moji druháčci začali všímat živočichů v hlíně a pod listím i různých přírodních struktur. Nechtělo se mi opustit tuto činnost, protože výborně rozvíjela senzitivitu a tvořivost a vedla děti ke spolupráci a všímavosti.

Přešli jsme tedy na vyšší úroveň a začali stavět domečky, bunkry pro dětské skupiny. Úkryty, které měly děti ochránit před nepřízní počasí. Když už bylo skutečně sychravo, pobyly děti na chvíli ve svém přístřešku se zapálenou svíčkou. Zjišťovaly, zda svíčka v přístřešku bude hořet, přestože venku fouká a mží.

V zimě jsme se byli také na přístřešky podívat. Zajímalo nás, kolik sněhu nasněžilo dovnitř. Děti přemýšlely, co by vylepšily nebo udělaly jinak, aby toho sněhu bylo v bunkru méně.

Teď na jaře jsme se opět pustili do budování. Dva ze tří bunkrů zimu „nepřežily“. Nevadí to. Děti se jistě ze svých chyb poučily a z nabytých zkušeností budou čerpat při nové výstavbě. Třetí bunkr vypadá skutečně bytelně a děti ho s nadšením zvelebují dál.

Lenka Husarová